Absolventi bakalářského studijního programu Aplikovaná fyzika nacházejí uplatnění především ve výzkumných laboratořích firem, ve výzkumných ústavech, na vysokoškolských pracovištích a v ústavech Akademie věd. Vhodným uplatněním jsou pro ně také vědeckovýzkumné týmy firem, kde se podílejí na vývoji nových materiálů, přístrojů, strojů a technologií. Absolventi mají předpoklady
zastávat řídící a vedoucí funkce, a to jak ve firmách, které se zabývají výrobou materiálů, jejich zušlechťováním, obráběním a aplikací v navazující výrobě nebo jejich sekundárním zpracováním (recyklací), tak ve firmách zaměřených na výrobu elektronických, optických a magnetických snímačů, čidel a jiných komponent pro průmyslové nebo komerční využití. Absolventi nacházejí uplatnění od průmyslu automobilového a leteckého, přes elektrotechnický či farmaceutický, až po jadernou energetiku.
Poněvadž má absolvent široký teoretický fyzikální základ, nalezne po doplnění znalostí z oblasti příslušné průmyslové specializace uplatnění prakticky v jakékoli oblasti.

Cílem studia je vychovat absolventy
• s praktickými schopnostmi a základním teoretickým zázemím v aplikované fyzice,
• schopné komunikovat s odborníky jiných oborů a pracovat v týmu,
• mající průpravu v základních dovednostech požadovaných praxí jako je komunikace, prezentace, týmová práce a dorozumění v anglickém jazyce.

Absolventi se uplatní ve firmách i akademické sféře, zejména při řešení mezioborových problémů vyžadujících fyzikální pohled.

Pro většinu absolventů se předpokládá pokračování v magisterském studiu Aplikovaná fyzika nebo v příbuzném programu.

Prokazuje široké znalosti a porozumění tradičním i novým technologiím přípravy a zpracování materiálů s využitím teorií a metod fyziky,
aplikovaných zejména na analýzu defektů materiálu, povrchů, přípravy nových materiálů, jejich zpracování a modelování a je si vědom omezení, která tyto aplikace přinášejí.

Na základě rámcově vymezeného úkolu dokáže s využitím odborných znalostí řešit fyzikální problémy vzniklé v průběhu výrobních i aplikačních technologických procesů.

Při řešení problémů umí využívat měřicí, analytické i numerické metody, vyhledat, utřídit a interpretovat nutné informace a kombinovat
výzkumné postupy fyziky s postupy běžnými v technické praxi.

Absolvent je schopen se samostatně a odpovědně rozhodovat a podle přidělených zdrojů se podílet na koordinaci činnosti týmů, srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům i laikům informace o odborných problémech a vlastní názory na jejich řešení.

Je připraven na zapojení do praxe všude tam, kde jsou třeba specialisté, kteří se zabývají fyzikálními aplikacemi v oblasti materiálů a technologií, vývojem nových senzorů, snímačů nebo zařízení na bázi optických či magnetických prvků, problematikou jaderné fyziky, vývojem a výrobou diagnostických a defektoskopických zařízení (ultrazvukových, rentgenových, optických, magnetických...), apod.

Může se také rozhodnout pro pokračování studia v navazujícím magisterském programu a rozšířit si svoje vzdělání.