Mladá vědkyně se během svého doktorského studia zabývala zpracováním a analýzou biosignálů, jako je například EKG nebo EEG. Největší část výzkumu byla zaměřena na extrakci neinvazivního plodového elektrokardiogramu. „V této oblasti jsem implementovala pokročilé metody zpracování signálů a strojové učení s cílem zlepšit přesnost a spolehlivost extrakčního systému. Dále jsem se věnovala návrhu hybridního systému, který by byl schopen získat informace o srdeční činnosti plodu a děložních kontrakcích ženy, a ty pak použít pro automatickou klasifikaci zdravotního stavu plodu z hlediska přítomnosti hypoxie,“ vysvětluje Kateřina Barnová.
Z projektů považuje za zásadní výzkum zaměřený na vývoj domácího monitoru, který slouží ke sledování EKG signálu plodu. Těhotným ženám umožní v domácím prostředí průběžně kontrolovat tepovou frekvenci nenarozeného miminka. Přístroj dokáže měřit EKG pomocí monitorovacího pásu a výsledky zobrazit v mobilní aplikaci. Pokud monitorování ukáženestandardní tepovou frekvenci, mohou ženy kontaktovat svého lékaře. „Jedná se o zcela pasivní a neinvazivní měření signálů plodu bez jakékoliv vysílané energie. Tím se liší od již existujících volně prodejných produktů,“ připomíná Barnová.
V budoucnu by ráda pokračovala ve výzkumu v oblasti EKG plodu a porodnictví a více se zaměřila na aplikaci umělé inteligence a strojového učení. Technologie má podle ní velký potenciál při vývoji pokročilých systémů pro automatickou detekci arytmií a dalších patologických stavů plodu. „Věřím, že pokročilé analytické nástroje dokážou výrazně zlepšit schopnost včas identifikovat rizika, která by mohla být přehlédnuta při použití tradičních diagnostických metod, a podpořit rozhodování lékařů při hodnocení zdravotního stavu plodu. Ale jsem otevřená i dalším zajímavým projektům, kde bych mohla uplatnit a rozšířit své zkušenosti a znalosti s měřením či zpracováním biosignálů.“
A jakou radu by dala začínajícím vědcům? „Musí být trpěliví a vytrvalí, protože cesta vědce je často plná neúspěchů, ať už se jedná o experimenty nebo odmítnuté články. Klíčová je také spolupráce v týmu, protože umožňuje mladým vědcům učit se od zkušenějších kolegů, a tím se vyhnout zbytečným chybám. Sdílení nápadů často vede k lepším výsledkům a zároveň rozšiřuje obzory, inspiruje k novým přístupům a nápadům. A rozhodně je pro vědce nezbytné dále se vzdělávat a sledovat aktuální trendy, protože vědecký svět se velmi rychle mění a přináší stále nové objevy, technologie a přístupy,“ dodává Kateřina Barnová.