Mezi tuzemskými badateli si nejlépe stojí jak v rankingu za rok 2022, kde obsadil ve světě 271. příčku, tak v přehledu zohledňujícím celou kariéru výzkumníků (565 místo).
Pane profesore, jak tento výsledek hodnotíte?
Umístění v rankingu si cením. Považuji to za výsledek práce celé Pumera Group za posledních 20 let, od Singapuru přes Prahu, CEITEC až po moji Laboratoř nanorobotů na VŠB-TUO. Je to ohodnocení toho, že naše práce má celosvětový dosah a že ji děláme na špičkové světové úrovni. Je potřeba říct, že je to zejména ocenění více než 60 postdoků a 30 Ph.D. studenů, kteří mojí skupinou prošli.
Nechal jste za sebou všechny tuzemské vědce…
Umístění na prvním místě v ČR je fajn, ale není až tak podstatné. Naši vědečtí soupeři jsou například v Austrálii, Kalifornii nebo na Oxfordu, a ty umístění v národním hodnocení až tak nezajímá.
Rankingy mají své příznivce, ale i odpůrce. V čem jsou důležité pro vás?
Jsou důležité pro to, abyste věděli, jak si stojíte. Můžeme si všichni říkat, že jsme světoví, ale v žebříčku je zřejmé, zda hrajete nebo nehrajete první světovou ligu. Žebříčky jsou z mého pohledu důležité pro veřejnost, která do detailu nesleduje a ani nemůže sledovat výkon vědců - stejně tak jako já až tak nerozumím výkonu sportovců. Takže mně zase pomáhá, že se sestavují žebříčky pro fotbalové kluby, tenisty a podobně. Když jsem odcházel z NTU Singapore, významný profesor z Oxfordu to okomentoval slovy: Odchází jim Ronaldo... Kdyby nebyly žebříčky fotbalistů, nevěděl bych, kdo Ronaldo je.
Postavení v rankingu považujete za úspěch celého svého týmu. Co je nezbytné pro to, aby mohl takových výsledků dosáhnout?
Jsem rád za skvělý tým, který mám za sebou a který se neustále obměňuje. Řídím se podle hesla Warrena Buffetta, že pracuji pouze s lidmi, které mám rád. Díky tomu se těším na každý nový den v práci a díky tomu máme špičkové výsledky. Nejvíce mě potěší to, když bývalí studenti nebo postdoci dostanou nabídku skvělého zaměstnání. Z mého týmu je již 17 bývalých zaměstnanců na akademických pozicích od Singapuru přes Německo až po Španělsko. Takže největší radost mám z toho, že jako vedoucí skupiny dělám svoji práci dobře a že lidé v ní vědecky a lidsky rostou.
Během vaší kariéry jste pracoval na významných univerzitách ve světě i tuzemsku. Co vás přivedlo na VŠB-TUO?
Na VŠB-TUO jsem moc rád, před více než rokem jsem přijal nabídku od pana rektora a pana děkana založit zde Laboratoř nanorobotiky. K příchodu sem mě motivovala vize pana rektora Václava Snášela dostat univerzitu na špičku výzkumu a udělat to obdobně jako na ostatních předních světových univerzitách - přivést největší hráče v oboru a provázat je s fakultami. V naší laboratoři se věnujeme vývoji pokročilých nanorobotických systémů pro čištění životního prostředí a pro biomedicínské aplikace „chytrých pilulek“, 3D tisku a novým materiálům pro ukládání elektrické energie, tedy vývoji nových baterií, superkapacitorů, přeměnu oxidu uhličitého na hodnotné produkty, výrobě zeleného vodíku a jeho ukládání v podobě například amoniaku. Náš výzkum se silně zaměřuje na flexibilní nositelnou elektroniku. Ve všech těchto oblastech máme skvělou spolupráci s kolegy z FEI, ale i jiných součástí VŠB-TUO.
Takže jste v Ostravě spokojen?
Jsem na skvělé fakultě s managementem s jasnou vizí, proaktivně jednajícím. Těším se na každé setkání na děkanátu, při každém z nich se naučím nebo dozvím něco nového a všichni se společně posouváme vpřed. Jak říká Warren Buffett - jste průměrem pěti lidí, s nimiž se nejčastěji setkáváte. A já vyhledávám setkávání s lidmi z VŠB-TUO. Tato univerzita má jasnou vizi, a pokud si ji udrží, a já věřím, že ano, zařadí se mezi TOP 3 univerzity v ČR. The best is yet to come!
Text: Martina Šaradínová, PR specialista pro VaV
Foto: archiv MP