Česko-německý projekt podpoří e-mobilitu a rozvoj zelených měst

Do konce příštího roku se díky podpoře Technologické agentury ČR zaměří na rozvoj modulárního e-charging systému pro malá elektrická vozidla v městském prostředí. Více o projektu, který je dalším příkladem úspěšné spolupráce v rámci Fraunhoferovy inovační platformy na VŠB-TUO, prozradil jeho hlavní řešitel za VŠB-TUO Radim Hercik.

Co je hlavní náplní projektu?

Projekt se zaměřuje na rozvoj modulárního ekologického e-charging systému zejména pro malá elektrická vozidla, e-motorky a další pro městskou mobilitu. Řešíme problematiku nabíjecích stanic a jejich kompatibility s malými elektrickými vozidly, elektrokoly, malými elektrickými vozítky, ale cílem je poskytnout uzly nejen pro nabíjení, ale i bezpečné parkování. Projekt tedy zahrnuje rozvoj robustních a esteticky atraktivních e-charing stanic, prototypu e-vehicle pro transport energie a podporu existence ostrovních systémů, online platformu pro inteligentní monitoring provozních stavů i veřejnou demonstraci v Sasku a Ostravě. Tvoříme jakýsi demonstrační ekosystém, který ukáže, jak by mohla e-mobilita do budoucna fungovat v městském prostředí.

Proč právě toto téma a spolupráce s německými kolegy?

Nepřímo navazujeme na předchozí aktivity, kdy se kolegové zabývali vývojem tří nabíjecích elektrostanic. Ty se nyní nacházejí v univerzitním kampusu, v Ostravě-Hrabůvce a německém Chemnitzu. Nyní se budeme věnovat rozvoji těchto nabíjecích stanic, doplňovat je o nové systémy a protokoly či zvětšovat bateriová úložiště. Náš projekt společně například s projektem NewHeatIntegrated, jenž je zaměřený na inovace při ukládání tepelné energie a je rovněž příkladem naší kooperace s Fraunhoferovou společností, zapadá do koncepce zelených měst. A pokud jde o naše partnery v projektu, navazujeme na spolupráci, již se nám podařilo navázat v minulosti. Jedním z vedlejších cílů projektu je tyto kontakty mezi vědci i firmami na české a německé straně ještě prohloubit.

Jakou roli budou jednotliví partneři v projektu hrát?

Na VŠB-TUO se budeme věnovat zejména monitoringu baterií pro e-motorky, vývoji aplikace pro mobilní telefony pro diagnostiku e-motorek. S německými kolegy budeme spolupracovat na integraci nových protokolů do nabíjecích stanic, aby se rozšířilo portfolilo pro e-mobilitu.

S českou firmou FIBRES vyvíjíme nový prototyp elektromotorky. Firma se zaměřuje zejména na mechanickou část, my řešíme nabíjení, bateriový management i komunikaci s telefonem pro diagnostiku motorky. Partneři na německé straně se věnují úpravám nabíjecích stanic, a to i v souvislosti s využitím solární energie či sdílené energie, zavádění nových protokolů. Ve spolupráci s komerční firmou se zaměří na vývoj prototypových dílů s využitím technologií tváření plechu. Tyto součásti mají sloužit pro výstavbu prototypových nebo malosériových e-vozítek, e-motorek a podobně, případně mohou sloužit jako kryty nabíjecích stanic a další.

Jak velký tým se na VŠB-TUO projektu věnuje?

Nyní jde o šest klíčových pracovníků a postupně se zapojují i studenti. Je možné, že tým se ještě trochu rozšíří, celkem by mělo jít o 10 až 12 lidí. Jedná se o multioborový tým s odborníky na energy management a senzoriku, programování, tvorbu mobilních aplikací a další. Do budoucna budeme zřejmě potřebovat i kolegu s Fakulty strojní, který pomůže s návrhem nového prototypu plně elektrické motorky.

GUMES má podpořit rozmach e-mobility. Co je podle vás největší překážka pro větší rozšíření e-mobility a jak tomu jde váš projekt naproti?

Za největší problém v současné době považuji dobíjecí elektrostanice. Jejich počet narůstá, ale stále není dostatečný. Odborníci rovněž řeší otázku, co se stane, když se k těm současným elektrostanicím připojí velké množství vozidel, tedy zda distribuční síť takové odběry zvládne.  Jak jsem uvedl výše, i na to se v projektu zaměřujeme. Je potřeba doprogramovat datové komunikační protokoly, aby sloužily pro komunikaci nejen s elektroauty, ale i menšími vozítky, jako jsou e-koloběžky, e-motorky a podobně, a celý systém byl lépe schopen balancovat všechny energetické toky.

S jak velkou finanční podporou můžete počítat?

Uspěli jsme v programu DELTA II TA ČR a díky tomu jsme pro VŠB-TUO získali dotaci zhruba 7,7 milionu korun. Celkové náklady za nás dosáhnou 8,3 milionu korun.

Text: Martina Šaradínová
Foto: Viktorie Robenková